Pokud už se nám stalo, že jsme byli vytopeni, a pojišťovna nám z pojištění uhradila škody, zřejmě jsme se poté setkali s neblahou skutečností, a to, že už nám nikdo nepojistí nemovitost, přes veškeré opravy domu, ale třeba i přes nově zavedená protipovodňová opatření.
Samozřejmě můžeme narazit i na výjimky, ovšem je otázka, jestli nás další povodňová voda dříve nevytopí, než takovou pojišťovnu nalezneme. Každopádně nás daná nepojistitelnost v tomto případě nepřekvapí. Horší je to však s těmi, co kupují novou nemovitost a vůbec netuší, že se nachází v záplavové oblasti.
Ono už sám pojem některé pojišťovny vykládají rozdílně, každopádně sám pojišťovací zprostředkovatel rozhodnutí, zda se jedná či nejedná o záplavovou oblast, nemůže ovlivnit. Pojišťovny používají pro stanovení pojistného speciální software, který bývá propojen s databází záplavových oblastí (obvykle rozdělených podle míry rizika do několika zón).
Po zadání příslušné adresy pak software sám vyhodnotí, zda je nemovitost pojistitelná či nikoliv. V některých případech je větší míra rizika kompenzována vyšším pojistným. A některé pojišťovny i alternativu k běžnému pojištění, v rámci které pojistíme i dům či byt v záplavové oblasti.
V pojišťovací hantýrce se tomuto typu pojištění říká tzv. pojištění na kozí chlívek, velkou parádu s ním sice neuděláme, ale můžeme pojistit alespoň několik základních parametrů.
A co je důležité díky tomu, že je možné nemovitost vůbec nějak pojistit, potom můžeme splnit i podmínku některých finančních institucí, které pokud je nemovitost dávána do zástavy, vyžadují pojištění nemovitosti a často i vinkulaci pojistného ve svůj prospěch.
ZP
