Slovníku dnes existuje celá řada, vedle běžných cizojazyčných jsou zvlášť populární slovníky cizojazyčných slov, protože se to jimi v současné konverzaci a řeči médií jen hemží. Své slovníky ale často potřebují (a mají i různé profese), mezi jinými pojišťováci.
Ne že by nám byl slovník pojišťováků natolik vzdálen, ale těch výrazů s podobným základem je přece jen hodně, takže se jim i v další části seriálu podíváme trochu na zoubek.
Pojmy, které se někdy často pletou, jsou pojištěný a pojistník. Zatímco pojištěný je osobou, k níž se vztahuje pojistné nebezpečí, pojistník, je osoba, která hradí pojistné. V praxi tedy například pokud máme založené životní pojištění, které si sami platíme, jsme pojistníkem i pojištěným. Zatímco u pojištění pro děti, jsme pouze pojistníkem.
Dalším pojmem je pojistná smlouva – tedy smlouva, v níž jsou definovány podmínky sjednaného pojištění. Ta obvykle zní na určitou pojistnou částku – sjednanou částku, vyplácenou v případě vzniku pojistné události. Někdy je pojistná částka zaměňována s pojmem pojistné, to ale naopak musíme hradit my jako cenu pojištění, pokud si daný produkt sjednáme.
Pojistné, obvykle označujeme jako pojištění, které platíme v pravidelných intervalech podle vypočtené ceny pojištění pojišťovnou. Hrazení probíhá nejčastěji měsíčně, čtvrtletně, pololetně nebo ročně, podle typu pojištění. Obvykle je také zohledněn pojišťovnou upřednostňovaný způsob předplácení si pojištění na delší dobu, zatímco měsíční platby pojištění jsou často s přirážkou.